One day

29. ledna 2011 v 13:27 | Janiie |  Twincest
Téma: Kaulitz twins
Forma: er
Žánr: romantika
Varování: twincest, slaďák, OOC
Poznámky: Bacha.. je to děsně přeslazený, tak aby jste se neslepili do kuličky... :D
A... komentáře, prosím! :)




      Slunce akorát vysvitlo zpoza obzoru, když se mladý dredatý chlapec probral ze spánku. Normálně takhle brzy nevstával, ale dnešní den neměl být normální. Neměl probíhat stejně stereotypně jako ty ostatní, měl být výjimečný. David, manažer jejich kapely, se dneska uvolil a dal jim volno. Zítra už je sice zase čekala práce, ale až odpoledne, takže si mohli dovolit být vzhůru do pozdních nočních hodin.
      Mladík pootočil hlavu a po svém boku spatřil černou záplavu vlasů. Na tváři se mu objevil něžný úsměv. Opatrně vztáhl ruku
a odhrnul neposedné pramínky vlasů z obličeje drobného stvoření. Tímto pohybem odhalil spánkem uvolněnou tvář svého brášky Billa. Rád se díval na jeho spící obličej. Nebyl pokryt líčidly, vlasy byly volně rozpuštěné a nesvazoval jej žádný lak nebo jiný kosmetický přípravek. Prstem přejel po jeho tváři a sledoval, jak černovlásek nakrčil čelo, které hned zase uvolnil. Instinktivně se víc přivinul k teplu. Tom, starší z dvojčat, ho objal a jemně hladil po zádech.
      "Tomii,…" zašeptal Bill ze spánku.
      "Ano, lásko?" Copak se děje?" promluvil ke spícímu klubíčku u něj v náručí. Odpovědí mu bylo jen poklidné oddechování.
      Dredáč otočil hlavu k oknu. Pozoroval východ slunce a dál hladil svého brášku po zádech. Hodlal s ním dneska strávit celý den o samotě. Chtěl s ním být co nejdéle, ale nechtěl ho budit, po té těžké práci, kterou má za sebou, si zaslouží se pořádně v klidu prospat. Bill už ale spát nechtěl. Probudil se. Položil hlavu na bratrův hrudník a rukou mu po něm přejížděl.
      "Už jsi vzhůru?" otočil se na něj Tom.
      "Umm…. Jsem, ale nemusím ještě vstávat, že ne?" nahodil Bill smutný kukuč.
      "To víš, že nemusíš. Potřebuješ si odpočinout. Jen lež," přitáhl si ho dredáček ještě blíž
a škrabkal ho na zádech. Bill se uvolnil a relaxoval. Takhle krásné poklidné ráno nezažil už dlouho. Vždy musel vstávat brzy, upravit se, rychle se nasnídat a šup do práce. I když ho to, co dělal, bavilo, pořád to byla práce. Nemohl si jen tak po ránu polehávat v posteli. Nebyl na to čas.
      Slunce pomalu stoupalo po obloze a házelo paprsky na dva tulící se spokojené chlapce.
      "Billí, měli bysme jít na snídani, aby na nás něco zbylo. Znáš Georga," pronesl s úšklebkem Tom.
      "Umm, už vstávám," zabručel a opravdu se překulil ke kraji postele a shodil nohy dolů. Chodidla zabořil do huňatého měkkého koberce. Vzpomněl si, že podobný si vždycky
chtěl pořídit do ložnice v jejich bytě. Postavil se a vykročil ke koupelně. V pohybu ho zastavil pár rukou.
      "Půjdeš se se mnou vysprchovat?" prohodil koketně Tom.
      "Rád. Myslíš, že tu mají taky ten kokosový sprchový gel jako měli v minulém hotelu? Nebo si mám vzít svůj vlastní?" zeptal se ho s přílišným zaujetím černovlásek.
      "Mají ho tu, neboj. Myslel jsem na tebe a když sem David volal, aby zamluvil pokoje, tak jsem ho poprosil, jestli by nám na pokoj nemohli dát i tvůj oblíbený sprcháč," usmál se na něj zářivě dredáček.
      "Ty jsi můj poklad," rozzářil se radostí Bill a už se hrnul do koupelny, táhnouc za sebou za ruku brášku.
      Koupelna byla prostorná, sladěná do modrobíla. Bill si sundal černé boxerky a odhodil je do kouta. Později je sebere a uklidí, teď ale jeho mysl zajímal pouze sprchový kout a představa, jak se sprchuje s Tomem. Ten už odhodil trenky za těmi bráškovými, sebral z poličky dvě gumičky do vlasů a šel za Billem ke sprše. Otevřel dveře a jako velký gentleman pustil bratra prvního. Vešel za ním dovnitř, zavřel dveře a začal si svazovat dredy do culíku. Nechtělo se mu je pak zdlouhavě sušit. Bill si mezitím pohrával s termostatem. Nastavil teplotu vody a do rukou vzal hlavici od sprchy.
      "Bille, budeš si mýt hlavu teď, nebo až večer?" otázal se ho hlas za jeho zády.
      "Um, až večer," odpověděl a jen co to dořekl, ucítil ruce ve svých vlasech. Tom mu je stočil do drdůlku a převázal je gumičkou.
      "Děkuju, Tomi," otočil se na své dvojče Bill a vtiskl mu děkovnou pusinku na rty. Pustil vodu a začal namáčet svou pokožku.
      "Ukaž, já si tě umeju," prohlásil majetnicky Tom a vzal si od něj hlavici sprchy. Pomalu Billa namáčel vodou a dával pozor, aby nenamočil i vlasy. Pak rychle postříkal vodou sám sebe, vypnul vodu a natáhl se pro sprchový gel. Vymáčkl si trochu do dlaně a začal Billa jemně mydlit. Po koupelně se rozlila nevtíravá vůně kokosu.
      "Teď si namydlím já tebe," rozhodl černovlásek a ujal se bílé lahvičky. Péči, které se mu doteď dostalo, oplatil dvojčeti stejnou měrou. Když Toma namydlil, zapnul vodu a začal z něj bublinky pomaloučku smývat. Když měl hotovo, podal sprchu Tomovi a předal mu tak vedoucí roli v mytí.
      Tom oplachoval Billovo tělo teplou vodou a každému umytému kousku jeho kůže věnoval pusinku. Začal u ramenou a postupně se propracovával níž a níž. Když v kleče políbil Billovu hvězdičku na podbřišku, dostalo se mu zezhora pobídnutí k pokračování v podobě toužebného a chtivého vzdechu. Sám pro sebe se pousmál a posunul se ještě o trochu níž. Další pusu vtiskl na kořen bratrovy chlouby. Zasténání se ozvalo znovu. Letmými polibky se posouval po Billově mužství, až se dostal ke špičce. Nechtěl ho trápit, a tak rovnou vsál vrcholek do úst a začal ho ožužlávat. Postupně ho vzal do pusy celého a laskal ho jazykem, zuby a rty. Steny nad ním se ozývaly častěji. Tom cítil, že Bill už se blíží k vrcholu.
Začal ještě víc pohybovat hlavou a to už bylo na Billa moc. Dlouze zasténal a udělal se Tomovi do pusy. Ten vše poslušně spolykal, olízal zbytek bílé tekutiny z bratrova mužství a narovnal se. Bill stále ještě pod vlivem doznívajícího orgasmu dredáčka objal a děkovně a jemně ho líbal na rty. Když se uklidnil, pustil Toma a sehnul se k jeho klínu. Jeho bráška byl značně vzrušený a s tím bylo potřeba něco udělat. Olizoval a sál jeho penis, špičku dráždil piercingem, co měl v jazyku. Tom zatínal ruce v pěst a slastí přivíral oči. Netrvalo dlouho a i on dosáhl svého vrcholu. Nechal odeznít chvění těla, dech se mu zpomaloval. Povolil ruce. Podíval se na svého brášku, který stále klečel na zemi. Hlavou mu proletěla myšlenka, že je takhle děsně roztomilý. Natáhl k němu ruce a vytáhl ho k sobě nahoru. Políbil ho a poděkoval. Nakonec se oba domyli a vylezli ze sprchy. Každý se zabalil do modré huňaté osušky a vrátili se zpátky do pokoje.
      "Copak budeme dnes dělat, Tome? Máme volno. Já jen, co si mám vzít na sebe," podíval se po bratrovi se zvědavým pohledem Bill.
      "Mám nápad. Ty vymyslíš plán na dopoledne a já na odpoledne, co ty na to?"
      "To beru. Takže, skočíme se podívat do nákupního centra, pak bych chtěl vidět místní maják a nakonec půjdeme na oběd do nějaké dobré restaurace."
      "To se mi líbí," souhlasil Tom.
      Oba se oblíkli a Bill už sahal po taštičce s kosmetikou, když ho v pohybu zarazila bratrova ruka.
      "Nemaluj se, prosím. Je teplo, a když by si se zpotil, tak by se ti make-up rozmazal. Takhle bez líčidel se mi taky líbíš. Mně je jedno jestli jsi namalovaný nebo ne. Pořád budeš můj Billy. Navíc by to nabouralo moje odpolední plány s tebou."
      "Že jsi to ty, tak to pro tebe udělám. Ještě že existují sluneční brýle a nikdo mi přes ně na tvář neuvidí," pousmál se Bill a odložil tašku zpět do kufru. Místo toho se natáhl na stůl pro brýle. Do kapsy od červených kraťasů, co si oblíkl, si strčil drobnou peněženku, přes hlavu si natáhnul bílé tričko, obul si bílé žabky a mohli vyrazit.
      Tom si dneska nevzal čepici ani čelenku, jen si předělal culík z dredů. Na sobě měl modré šortky a bílé triko stejně jako Bill. Popadnul modré sandály, zamknul pokoj a s bratrem po boku sešli dolů do hotelové restaurace na snídani. Měli štěstí. Georg si asi přispal a tak se mohli v klidu a o samotě nasnídat. Oba automaticky sáhli pro vafle, namazali si je marmeládou a postříkali šlehačkou. Bylo to jejich oblíbené jídlo. I když už byli oba velcí, tak upíjeli kakao. Navzájem se krmili a nekoukali na ostatní, co si o tom myslí.
      Po jídle vyrazili do místního nákupního centra. Díky brzkému vstávání tam dorazili už kolem 8 hodiny ráno, ale ven se dostali až kolem půl 11 dopoledne a to Tom ještě musel Billa vytáhnout ven s tím, že jestli se tam ještě zdrží, tak nestihnou výlet na maják, který si tak přeje vidět. To by totiž nebyl Bill, aby se nekoukl do každého obchodu.
      Obklopeni taškami tak, že si neviděli ani pod nohy, se vrátili na hotel, nákup nechali na pokoji a pokračovali v Billově dopoledním plánu. Měli štěstí, že je v tomhle městě nikdo neznal a mohli se cestou držet za ruce. Schválně poprosili Davida, aby je na ten den volna pustil do malého přímořského městečka, kde je nikdo neznal.
      Slunce se na obloze usadilo skoro v půlce své pouti, když dva chlapci dorazili k cíli své cesty, Před nimi se tyčil červenobílý maják. Výběžek pevniny, na kterém budova stála, byl liduprázdný. Bratři vykročili směrem ke vstupním dveřím. Zaklepali a čekali na nějakou odezvu. Dveře otevřel starší muž v pruhovaném modrobílém tričku a hnědých kalhotách. Na hlavě měl námořnickou čepici a tvář mu zarůstala vousy.
      "Dobrý den přeju," pozdravil slušně Bill. Strážce majáku se na něj zvědavě podíval.
      "Dobrý den, co si přejete?" zeptal se stařec.
      "Chtěli by jsme se podívat na vrch majáku. Pustíte nás, nebo je to zakázané?" ujal se slova Tom.
      "No, zakázané to není, ale nikdo sem nechodí. Nikdo nikdy neměl prosbu podívat se dovnitř, ale rád vás tu provedu. Nahoře je krásný výhled."
      "Moc vám děkujeme. Jste velmi laskav." Na to Tom pustil Billa do dveří a vydali se za vousáčem. Strážce je provedl celým majákem, až se dostali úplně nahoru k místu, odkud bylo ve tmě vidět míhající se světlo, které navigovalo lodě. Bill se rozešel k okraji a prohlížel si scenérii před sebou. Výhled byl opravdu nádherný. Na břiše ucítil něčí ruce a na záda se mu natisklo teplé tělo.
      "Billí, dávej pozor, ať mi nespadneš," pošeptal mu do ouška varování Tom.
      "Neboj, nespadnu a navíc mě držíš. Vím, že by jsi mě nenechal spadnout," úsměv na černovláskově tváři se ještě rozšířil, když ho Tomovy rty políbily na krk. Oba se dál kochali tou krásnou krajinou, která se rozprostírala všude kolem nich. Užívali si téhle vzácné a nádherné chvíle, kterou ovšem po chvíli přerušilo Billovo stěžující si bříško. Tom ho po něm pohladil.
      "Pojď, půjdeme se najíst. Tvůj žaludek hlásí, že má hlad."
      Poděkovali starému námořníkovi a vraceli se do města. Cestu si zkracovali debatou o tom, jestli si k obědu dají těstoviny, pizzu nebo něco jiného. Nakonec skončili u místní italské restaurace. Protože se nedokázali rozhodnout, co si vlastně dají, tak si objednali napůl sýrovou pizzu a těstoviny s kuřecím masem a smetanovou omáčkou. S jídlem nijak nepospíchali a když vše snědli a zapili ovocným džusem, zaplatili a vyšli před restauraci.
      "Tak, je odpoledne. Co máš v plánu, Tomi? Odpoledne je tvoje," pousmál se Bill, snažíce se skrýt zvědavost, a propletl si prsty na ruce s bratrem.
      "Takže, nejdřív se stavíme na hotelu pro nějaké věci, a pak uvidíš," odpověděl mu s tajemným úsměvem a spolu vykročili do hotelu. Budova byla jen pár ulic od restaurace, proto se na pokoj dostali celkem rychle.
      "Tomi, co si mám vzít s sebou?" zeptal se Bill přehrabující se ve skříni.
      "Já ti sbalím, podle věcí bys totiž poznal kam jdeme."
      "Dobře," pousmál se černovlásek. "Já si zatím odskočím na záchod."
      Tom pobalil věci do plážové tašky a počkal na bratra. Zamkli dveře, Tom vzal Billa za ruku a vedl ho za cílem jeho plánu na odpoledne. Procházeli parkem, kde místo klasických listnatých a jehličnatých stromů rostly palmy. Vzhledem k místu, kde se zrovna nacházeli, to nebylo nic podivného. V jižní Evropě byly podmínky pro tyto dřeviny tak akorát.
"Tomi, já se chci vyfotit u palmy. Na památku. Prosím," nahodil smutné psí oči Bill. Tom dělal, že si to rozmýšlí, ale tomuhle malému ďáblíkovi s vzezřením andílka nedokázal odmítnout skoro nic. Sáhl do tašky pro foťák a Bill, který kolem něj mezitím poskakoval radostí jak malé dítě co dostalo lízátko, se rychle přehnal přes parkovou cestičku k nejbližší palmě. Obejmul ji rukama a pózoval tak pro fotku, kterou se Tom chystal udělat. Fotoaparát blýsknul, když zabral snímek, a mezitím už Bill změnil svoji pózu. Takhle se to opakovalo asi 5 minut, než to Tom zarazil.
      "Hele, nejdeme tu dělat photoshoot s palmou, že ne?"
      "Neeee," zatvářil se jak andílek Bill, přiběhl k Tomovi, vzal mu foťák z rukou a nahnal ho k palmě. Teď zase pro změnu pózoval Tom. Co by pro bráškovu radost neudělal?!
      Nakonec černovlásek půjčil přístroj obchodníkovi od nedalekého stánku se slovy, že ho bude chtít zpátky a jestli by je párkrát nevyfotil. Dvojčata se spolu štelovali do různých poloh od svádivých až po romantické. Z pár fotek se stalo alespoň 30 snímků. Pak to Tom utnul s tím, že kupec musí jít do stánku, kde na něj čekají zákazníci, a oni že by měli vyrazit, aby si ještě stihli užít zbytek volného času. Po nahlédnutí do fotoaparátu dredáč zjistil, že tam mají kolem 200 snímků s jednou palmou.
      Pokračovali v cestě a na konci parku Tom zahnul směrem k pláži. Přece jen měl teď vůdčí roli on.
      "Jůůů, my jdeme na pláž," zavýskl radostně Bill a snažil se obejmout bratra i s taškou co dredáč nesl na rameni.
      "Ano, jdeme. Ty máš rád sluníčko a opalování, já taky, tak proč si nezajít na pláž? Budeme relaxovat a občas se zajdeme smočit do vody."
      Mezitím už došli do cíle jejich cesty a našli si místo, kde bylo minimum lidí, aby měli klid a nikdo je nerušil. Roztáhli si osušky na písčité pláži, převlíkli se v kabinkách do plavek, věci si dali do tašky u ručníků a šli spolu k moři.
      Vlnky omývaly nohy klučičího páru a vířily písek kolem jejich nohou. Tom si přitáhl Billa blíž k sobě a ruku v ruce začali postupovat dál od břehu. Když jim voda sahala kousek nad pupík, zastavili se a otočili čelem k sobě. Vyčkávali. Bill se pohnul jako první a cáknul na dredáče spršku vody. Munice trefila svůj cíl. Tom vyjekl, jak jeho sluncem rozehřáté tělo postříkala chladná voda. Černovlásek se mu začal smát a zapomněl dávat pozor na svého soupeře. Toho Tom využil a hned vedl protiútok na toho mrňavého zákeřného ďáblíka. Po zásahu vodou se Billovi smích zadrhl v krku. Překvapením uskočil, zakopl o vlastní nohu a skácel se do vody. Tom mu okamžitě přispěchal na pomoc. To by bylo, aby nechal svůj poklad utopit se. Natáhl ruku a černovlásek se jí chopil jak záchranného kruhu. Dredáč ho vytáhnul nad hladinu a oddechl si, když zjistil že se Billovi nic vážného nestalo. Jen zalapal po dechu a vyplivl slanou vodu, která se mu nahrnula do úst. Po chvilce se jeho dech srovnal.
      "Děkuju, Tomi."
      "Nemáš za co," pousmál se Tom. "Teda, ještě že si se dnes výjimečně nenamaloval. Po téhle nehodě by to asi nevypadalo zrovna nejlíp," zkonstatoval ještě.
      Bill to přešel beze slova a aby to jeho bráškovi nebylo líto, strhl ho za sebou do vody. Na scénu znovu přišel záchvat smíchu. Dál spolu dováděli ve vodě jak malí předškoláci a nedbali na to, že jim už brzy bude 18. V tuhle chvíli to nebylo podstatné, Byli ve svém světě , který obsahoval pouze je samotné a vodu, kterou na sebe pořád stříkali.
      Když se slané tekutiny pro tu chvíli nabažili, vrátili se k osuškám, rozvalili se na ně a nechali sluníčko, aby je osušilo. Atmosféra kolem a poklidné odpoledne ukolíbaly Billa ke spánku. Tom jen poklimbával.
      Dredáče probral člověk, který si nad něj stoupl a zabránil slunečním paprskům, aby ohřívali jeho tělo.
      "Ehm, myslím, že tohle patří vám," natáhl k ležícímu chlapci ruku neznámý muž a podával mu černé brýle. "Naše malá dcerka je před chvilkou přinesla, když se vracela na osušku. A jelikož si hrála kousek od vás, tak soudím, že budou vaše," vysvětlil cizinec. Ještě že mluvil anglicky, jinak by mu Tom nerozuměl.
      Dredáč se rozhlédl kolem sebe a opravdu, jeho sluneční brýle na osušce nebyly. Vzal si je od muže zpět, poděkoval a uložil je do tašky. Tatínek malé holčičky se rozloučil a odešel zpět za svou rodinkou.
      Tom byl od sluníčka celý rozehřátý a tak se šel zchladit do vody. Billa nechal dál odpočívat .
      Moře mu přišlo ze začátku studené, ale jak postupoval dále od břehu, tak si na teplotu zvykl. Potřeboval protáhnout svaly na těle. Ponořil se pod vodu a plaval k nejbližší bójce a zpět. Už se plahočil z vody, když se mu myslí mihl nápad. Sám pro sebe se šibalsky pousmál a jal se realizovat své náhlé vnuknutí. Došel k osuškám a místo, aby si v klidu lehl, tak se naklonil nad Billa a vyždímal na něj studenou vodu co se mu nasákla do dredů. Bill vyjekl a vyletěl na nohy jak namydlený blesk. Zmateně se rozhlížel kolem sebe a očima hledal tvůrce toho "milého" probuzení. Pohled mu padl na šklebícího se bratra.
      Jasně, Tom. Kdo jiný by měl takový nápad na kulišárnu než tohle stvoření? Probuzený mladík nasadil ublížený výraz, ale dredáč mu na to neskočil. Věděl, že se na něj bráška nezlobí a bere to s humorem. Znal ho opravdu dobře. A aby taky ne. Vždyť je to jeho dvojče, jeho druhá půlka. Natáhl ruce k černovlasému andílkovi a přitáhl si ho k sobě do medvědího obětí. Bill se nechal obejmout a stulil se bratrovi do náruče. Tom ho hladil jednou rukou po vlasech a druhou ho držel kolem pasu. Do ucha mu šeptal mazlivá slůvka, kterými mu vyznával své city. Na zádech mu spočinuly ruce jeho bratra. Stáli na pláži a ani si nevšimli, že lidé začali pozvolna odcházet a slunce se přibližovalo k obzoru.
      Tom si sedl do písku čelem k moři a do klína se mu stulil Bill. Dredáč kolem něj obmotal ruce a spolu sledovali závěrečnou pouť slunce. Oblohu zbarvilo do červenooranžova a svými paprsky obarvovalo i vodní hladinu. Chlapci mlčeli a "mluvení" nechali na přírodě. Ptáci oznamovali konec dne a šumění moře se k nim přidalo. Bratři si vzájemně propletli prsty a sledovali tu nádheru, která se nacházela všude kolem nich. Vzduch se ochladil. Slunce zapadlo za obzor a předalo tak žezlo měsíci. Na nebi se začaly objevovat první hvězdy.
      Oba milenci ještě chvíli pozorovali dění kolem sebe, pak se zvedli a vraceli se do hotelu. Nemluvili. Nechali doznívat pocity, které v nich vyvolala prožitá, nádherná chvíle.
      Když se vrátili na pokoj, hned zamířili do sprchy, aby ze sebe spláchli sůl z mořské vody. Mezitím, co se Bill sprchoval, Tom zavolal na pokojovou službu, aby jim přinesla pozdní večeři. Položil telefon, vystřídal se ve sprše s Billem a jakmile se umyl, vrátil se za svým černovlasým ďáblíkem. Po chvilce na dveře zaťukala obsluha a přivezla jim podnos s večeří. Tom poděkoval, dal ochotnému zaměstnanci hotelu dýško, zavřel za ním dveře a jídlo položil na stůl. Zvedl poklop a pokojem se rozlehla vůně kari. Starší z bratrů objednal těstovinový salát s kuřecím masem na kari a brokolicí. Každý si vzal svou vidličku a společně se najedli.
     
Oba dva už byli utahaní a tak se po jídle jen vysvlékli do boxerek a zalezli do postele. Tom si přitáhl Billa k sobě. Vzájemně si promotali nohy. Černovlásek se schoulil k bratrovi do náručí
a hlavu mu vtěsnal do prostoru mezi ramenem a hlavou. Dredáč ho obejmul, nos si zabořil do jeho černých jemných vlasů a natáhl příjemnou vůni.
      "Tomi?"
      "Ano, lásko?"
      "Děkuju za krásný den. Moc jsem si to všechno užil. Byla to nádhera."
      "Není za co, to já bych měl poděkovat tobě. Jsem rád, že jsme mohli být spolu. Nemuseli jsme se skrývat. Nikdo nás tu neznal a my měli klid a čas jenom sami pro sebe."
      "Myslíš, že budeme mít příležitost prožít takovýhle den znovu?" otázal se ho černovlásek a doufal v kladnou odpověď.
      "Hmm, doufám že jo," vnesl naději bráškovi Tom a uvažoval, že jako překvapení pro svého miláčka objedná nějakou dovolenou u moře na hezkém a málo lidnatém místě, kde je nikdo nezná. "A teď už spinkej. Musíš si odpočinout a nabrat sílu a energii na zítřek."
      "Dobrou noc a krásné sny, lásko," zašeptal Bill a zavřel svoje čokoládově hnědá kukadla.
      "Dobrou, lásko," popřál i Tom, dnes naposled políbil Billa a nechal víčka spadnout přes své unavené oči,.
      "Miluju tě," ozval se ještě pokojem melodický hlas černovláska.
      "Miluju tě," přidal se i dredáček. Přitáhl si brášku ještě víc k sobě.
      Za chvilku už se pokojem neslo jen pravidelné oddechování dvou chlapců, dvojčat… milenců. 
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sandra Trümper Sandra Trümper | Web | 29. ledna 2011 v 13:34 | Reagovat

no... co k tomu říct? miluju představu billa, jak se tiskne k palmě xD já když si ho představim v tílečku a kraťáskách tisknoucího se na palmu a toma opodál, jak ho fotí... xD a chtěla bych být na místě toho obchodníka... xD to by bylo-twincest momenty live.... to by se mi sakra líbilo xD
no prostě... nádhera :) však ty víš...

2 Annie Annie | 29. ledna 2011 v 14:50 | Reagovat

no nemám slov, je nádherný si představit tomíka a billíka, jak se spolu objímavý při nádherném letním západu slunce..... :) no abych to zkrátila je to jednoduše nádhera, nádhera a ještě jednou nádhera :)

3 Ywča Ywča | Web | 30. ledna 2011 v 18:18 | Reagovat

Awww, Janiie :-) Ty vieš, že ja som veľmi romantická duša, takže som si tento príbeh užila :-) Aj keď sa musím priznať, že tá sprcha sa mi veeeľmi páčila :-D Konečne príbeh, kde to robí aj Tom Billovi :-D Pretože takých je málo a ja vyhľadávam práve tie ;-)
Bolo to nádherné, ako si celý ich netradičný deň popísala :-)Chalani si to pekne užili :-) A proste...ja milujem to príjemné letné počasie a ešte pri mori :-) áno, veľmi sa mi páčilo to ich detské hranie sa vo vode :-D A Tom ako tú vodu zo svojich dredov vylial na Billa xD pako :-D čo by bez dredov robil, však? :-D xD
Jééé, a oni tam boli takí mladí :-) ňuňu ♥♥♥ :-)
Milujem tú lásku, ktorá aj keď sú vlastne bratia, nie je iba tá bratská, ale predovšetkým milenecká :-)
Ja už mám dosť príbehov, kde sú bratia, pichajú to do seba a pritom sa nemilujú :-( tie bratské hry fakt nemusím.
Takže toto sa mi veľmi páčilo :-) Romantické, krásne napísané, proste kúzelné.
Teším sa na ďalšiu tvoju jednorázovku ;-) ♥♥♥

4 Majka Majka | Web | 8. února 2011 v 21:35 | Reagovat

Och... to byla úžasná pohodička! :-)
Vždycky jsem si přála vidět naše dvojčátka, jak prožívají celý den, jako muška je tajně sledovat :D A tys nám to tady takhle krásně umožnila, včetně té dokonalé sprchy :D
Moc se mi líbilo, že to bylo celé opravdu o pohodě, ne jako u jiných povídek, kde to bývá jen taková předehra k sexu, který pak přebije vše ostatní :-)
Je to krásná povídka, pohladila do duši a já se budu těšit na další :-)

5 já osobně já osobně | 6. března 2011 v 21:58 | Reagovat

:) ac neznalej pomeru, precetl jsem. Kdybych mel vetsi povedomi o krasnem vztahu tech dvou, mohl jsem si to uzit jeste vic nez ted. Jinak ovsem velka parada, nektere tahy zvlastni a nepredvidatelne, mozna bych mel cist i nazvy, treba by mne to pak necim tak neprekvapilo... :)

6 ElenEstel ElenEstel | 31. března 2011 v 19:12 | Reagovat

wow to je nádhera

7 Siima Siima | Web | 4. dubna 2011 v 15:34 | Reagovat

Nemám slov! Prostě nádhera!

8 Káťa Káťa | 7. prosince 2011 v 15:56 | Reagovat

No.. jak bych začla myslela jsem že se z toho rozteču :D :D Néé... je to opravdu moc hezky napsané .. :) Strašně moc se mi to líbilo, děkuju za moc pěkné počtení :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama